Logo sandhall.cz

Sandhall.cz

Středa, 3. října 2012

Borelióze jsem snad utekl

Před 14ti dny jsem psal "Mám pocit, že zase běhám", teď už je to jistý. Pomalu se do toho zase začínám dostávat, každým dnem se cítím lépe a lépe a s viditelným zlepšováním přichází zároveň i nová velká motivace do dalšího tréninku. Boreliózu mi připomínají již jen zbytky výživových doplňků na podporu všeho možného i nemožného, které jsem ještě nestihl všechny zbaštit. V sobotu chci jít konečně také zkusit závod, tak se uvidí. V porovnání s jinými šťastlivci jsem na tom byl vlastně ještě hodně dobře. Např. na behej.com vyšel nedávno článek o Tomáši Koutném - "Rok bojoval s boreliózou, v neděli otestuje formu v Běchovicích", no a frajer to dal za 35:12. Paráda!!! Stoprocentně zde opět platí klasické "Hlavně se z toho nepo****!"

Mé bežecké cíle vzaly tento rok poměrně rychle za své. Nevadí mi to, nedá se nic dělat. Zrovna tak trochu hledám nějaký svůj dlouhodobý běžecký cíl, ke kterému by mě to hnalo silněji dopředu. Brácha chce na Havaj, jiný chce třeba dát desítku pod 40 nebo maraton pod 3, zaběhnout Boston nebo New York, ženský chtějí zhubnout,… No a já? Nevím. Běhání mě baví, ale asi by to chtělo něco více konkrétního.

Loučení s bežeckým létem na Milešovce

V sobotu 22. září jsme v ráno v 5:30 společně s Katkou, Markétou, Liborem a Martinem naskákali do auta a vyrazili směr České středohoří. Plán byl jasný, vlastně vymyšlený již na jaře - oběhnout tři poměrně výrazné kopečky Milešovku, Kletečnou a Lovoš. Jelikož jsme odpoledne měli oslavu Světového dne zvířat, padlo rozhodnutí dát to celé ráno, takže východ Slunce na Milešovce = jasná volba. Plán neměl chybu, tedy až na počasí. Jak jsme se autem blížili k Milešovu (výchozí bod), déšť neustále usilovně bičoval přední sklo, stěrače jely na plno a přes mlhu nebylo vidět skoro vůbec nic. Bylo jasné, že východ Slunce bude na prd.

Milešovka (837 m.n.m.)

Počasí nás ale neodradilo a pozvolným tempem jsme se s čelovkama vydali za pomalu ustávajícího deště vzhůru do kopce na Milešovku. Kopec pěkný, běžet se dalo docela pohodlně. Nahoře jsme byli vpuštěni na rozhlednu, na které bylo dosti nevlídno. Foukal vítr, byla zima a zpocená záda… Vidět nic nebylo, takže společné foto a rychle dolů a trošku se zahřát během na další kopec. Seběh dolů po mokrých kamenech a kořenech prudkým kopcem byl poměrně výživný, ale vlastně nakonec i docela zábavný.

Milešovka

Milešovka - vyhlídka do mlhy

Kletečná (706 m.n.m)

Cesta na Kletečnou byla více dobrodružná. První část byla odpočinková, po značených cestách stále pozvloně dolů. Občas jen ladně přeběhla nějaká srnka. Druhá část už byla zajímavější - cesta neznačená, do kopce, v terénu a skrz roští, kopřivy, houštiny a hromady kamení. Na vrchol jsme se nakonec prodrali krásnou zaječí pěšinkou, udělali pár fotek mlhy a mazali zase dolů na poslední vrcholek. Cesta dolů vedla přes pastviny plné nevěřícně čučících krav, vesničky s psy blafouny vytrvalci až do Oparenského údolí. V Chotiměři se k nám jeden čtyřnohý chlupáč přidal a běžel s námi po celý zbytek trasy (snad 15 km) přes Lovoš až do Velemína. Snad svůj nedělní výlet zdárně dokončil a v pořádku se vrátil domů. Od zříceniny hradu Oparno začala trasa opět pozvolně stoupat až Lovoš.

Kletečná

Cesta na Kletečnou

Lovoš (570 m.n.m.)

Cesta na poslední vrcholek byla si nejsnazší. Široká lesní kamenitá cesta s velmi pozvolným stoupáním. Na chviličku se objevilo i Slunce, ale na vrcholu opět jen mlha. Rychlé občerstvení a fofrákem zase dolů zpátky k autu, protože jsme začínali časově hodně nestíhat. Z Lovoše jsme seběhli zpět do Oparenského údolí a podél Milešovského potoka dusali až do blízkého Velemína, kam nám holky přistavily auto. Holky totiž vynechali Kletečnou a běžely "jen" Milošovka-Lovoš. Za těch ušetřených 20 minut jsme nakonec byli hodně rádi.

Lovoš

Lovoš - na chvilku vykoukl z mlhy

První z běžeckých akcí prominentních kopců (časem popíšu hlavní ideu) se vydařila, běžecky na 100%, kulturně díky počasí tak na 50. Každopádně dobré kilometry v krásném prostředí, navíc s fajn lidmi. Co více si přát…

Hrad Oparno

Zřícenina hradu Oparno & pes největší přítel člověka i běžce!

Propozice: milesovka-propozice.pdf
Trasa: Milešovka - Kletečná - Lovoš (25.5 km)

Běžecký souhrn

38. týden, 17.9.-23.9.
 TréninkKomentář
Po-Volno
Út15km@1:04:22(tempo)Dobrý pocit, hezky to šlapalo, 3km@13:19 + 9km@37:29 + 3km@13:33, lehká bolest třísla po doběhu.
St18km@1:30:12Super pocit, výběh s Martinem a Liborem, bez bolesti třísla.
Čt11km@59:12OK
16km@1:21:51(intervaly)8km RK + 10x400m(avg 1:25) + 3km VK
So25km@2:32:49Loučení s běžeckým létem na Milešovce
Ne12km@57:21Lehká únava, celý den šutr v žaludku.
Celkem: 98km@8:25:47, ø5:10/km

Plánovaná stovečka o fous nepadla, ale vůbec jsem to neřešil. Celý týden se povedl, kilometry jsem opět lehce navýšil, v Út a Pá jsem dal 2 kvalitnější běhy + 1 víkendový dlouhý - navíc v příjmené společnosti. V Po odpočinkový den, Út docela na zahřátí svižnější rozklus + 9km v tempu 4:10/km v mírném terénu + opět svižnější výklus. Ve St s Martinem a Liborem středně dlouhý "přerušovaný" běh, chlapci měli lehké problémy se svými orgány :). Čt jen volný běh a v Pá 10 rychlejších 400vek na dráze s vydatným rozklusem. V sobotu brzy ráno již zmíněná běžecká akce "Loučení s bežeckým létem na Milešovce" v komfortním tempu, odpoledne Oslava světového dne zvířat v Praze na Pankráci s Atletikou pro děti - povedená akce. V Ne od rána celý den lehká únava, škrábání v krku a podivné žaludeční stavy. Na nějaké relaxační běhání nálada nic moc, takže jen necelá hodinka a rychle domů.


39. týden, 24.9.-30.9.
 TréninkKomentář
Po-Volno
Út6km@29:09 + 13km@55:01(tempo)Ráno pohodový výběh před prací, nádhera + Večer dobrý pocit, docela jsem se zmáčknul - 2km@10:32 + 3x3km@(11:49,11:21,11:16) + 2km@10:01
St23@1:59:13Výběh s Liborem, lehká únava, trasa Ďáblice-Bohnice-Trója-Bílá skála-Vysočany-Prosek-Kobylisy
Čt12km@57:44Pohodové proběhnutí v Ďábličáku
20km@1:51:29S Katkou v terénu v okolí Šumperku
So10km@56:15Volný výběh v kopcích kolem Hanušovic
Ne35km@2:50:57Super běh. Prvních 20km v konverzačním tempu s Katkou, zbytek jsem do toho trošku šlápnul - 20km@1:46:35 + 15km@1:04:26
Celkem: 119km@9:59:48, ø5:02/km

Týdenní objem kilometrů konečně docela slušný, výš ale už před Frankfurtem určitě nepůjdu. V Út se to dobře sešlo a stihl jsem krátce vyběhnout i ráno, večer jsem se pak docela vydatně zmordoval v Ďábličáku na 3×3km v tempech (3:56,3:47 a 3:45/km). Únava pak ve St byla znát, konec 23 km dlouhého okruhu s Liborem jsem se sebou už hodně bojoval. Ve Čt poklidné vyběhání po rovinkách v Ďábličáku a odpočinek před běžecky náročnějším prodlouženým víkendem v Šumperku. Pá s Katkou v terénu 20 km po pekelně zarostlých lesních pěšinkách trasa Loučná nad Desnou, Maršíkov, Sobotín, Hraběšice, Šumperk. Na So plán volný běh, který se ale v kopcích kolem Hanušovic jen těžce plní. V sobotu večer, před dlouhým nedělním během, jsem se rozhodně moc odpočatý necítil. V Ne to ale šlo překvapivě dobře. Děti jsme poslali do kina a s Katkou opět společně vyrazili na běžeckou stezku. Nakonec z toho bylo pěkných 35 km, z toho posledních 15 km v tempu 4:18/km (půlhodina již za tmy). Zrovna nedávno jsem se pro zajímavost koukal do běžeckého deníku, jak jsem trénoval před Berlínem (zatím můj asi pocitově nejlépe odběhnutý maraton). Tento týden, i když s nižší kilometráží, se tomu hodně podobal. Takže s celým týdnem absolutní spokojenost.

Orlické hory - Suchý vrch

Orlické hory - Suchý vrch

Co bude dál?

V sobotu se po 4 měsících chystám na běžecký závod do Mělníka (Běh Kokořínským údolím). Jsem hrozně zvědavý, jak na tom momentálně jsem. Plán je běžet to celé jako test maratonského tempa. Takže se dá říct, že "na pohodu". Pokud budou síly, tak posledních 5 km to trošku oroštovat. Když zaběhnu čas kolem 1:45, tak budu maximálně spokojený. Jinak celý týden bude takový spíš volnější.

Štěpán